Dg307 • Siluety

Jedna z mála studiových nahrávek DG 307, kterou si kapela v roce 1998 vydala vlastním nákladem, reedice vyšla u Guerilly v roce 2001 jako náš druhý titul teď se tedy dočkáváme verze na LP. 180 gramů vložených do gatefoldu s dosud neznámými fotografiemi Mirka Vránka a replikou dobového oficiálního koncertního plakátu, zvuk vymazlený Moimirem P. v Analogue Voodoo Studiu. Klasika, o které v době jejího vydání napsal Ondřej Bezr: Siluety jsou pomalu z poloviny deska písničková, a i když frontman ani zde není zpěvákem v pravém slova smyslu, rozhodně k němu má hodně blízko bez ohledu na to, že v obou polohách je velice přesvědčivý. Na jedné straně zpívané a opravdu melodické písně typu A co?, Valčík, Zabil Kain Ábela nebo Ábel Kaina či Tyger (snad jedině v něm je ve srovnání s Hlavsovou starší verzí Zajíček slabší), na straně druhé hudební plochy, ať už hodně divoce (7 perel), temně (Ukolébavka) či spíš jemně (Rozlitý vody nelze sesbírat) podkreslující deklamaci nejdou v kontextu alba proti sobě. Naopak, jedna doplňuje druhou, recitace bez zpěvu by možná nedokázala udržet pozornost delší dobu, skutečně uzpívat celé album by možná Pavel Zajíček zvládal dost těžce. V tom vyvážení, kterého se podařilo na Siluetách dosáhnout, jsou DG 307 ve svém žánru takřka ideální, autentičtí a - znovu opakuji - především přesvědčiví.